S návštěvou z Týniště, stejně jako minulý rok.
Naši přijeli 23. prosince odpoledne, doma je vše připraveno a já stihnu dokonce vyvenčit děti venku. Kubu v nosítku, kde se mu to teda vůbec nelíbí, ale nakonec usne, a Lukáš spokojenej capká okolo. Radek v práci, kdy skončí, pořád neví.
Když vidíme přijíždět auto, tak se ještě venku přivítáme, naložím Lukyho k babí a dědovi do auta a jdu ke garáži, vpustit návštěvu dovnitř.
Lukáš nadšen, že má oběti na hraní, Kikita stejně nadšen, že se bude neustále nosit. Radek přijíždí i s nákupem, k večeři jsem udělala rybí polévku a na stole leží klasické slané štrůdly, cukroví…
Večer se podaří Lukyho vykopat do postele v klasickém čase, Radek dodělává salát, já jdu zdobit stromek, jelikož máme malou jedličku, netrvá to tak dlouho a je hotovo. Na jedenáctou jsem už s Kubou v posteli a jdeme spát, ostatní se pomalu chystají na totéž.
Ráno Luky vstane po sedmé hodině, chvíli ho držíme ještě nahoře, ale moc se nedaří, tak je vypuštěn dolů, kde jde popřát prarodičům dobré ježíškovské ráno. Po snídani následuje hraní, gratulace k mému svátku, Radek dovezl víno a otáčí se ještě pro basu piv.
Po obědě jdeme ven, táta si odpočine doma, my míříme na Hamr, kde se potkáme s Bučkama, popřejeme pěkné svátky, nakoukneme do místního kostelíka na mši, a zase razíme zpět nahoru. Táta na nás čeká, já jdu obalit kapra, abych měla připraveno a v půl šesté může přijít Ježíšek. Dárků je plno, Lukášovi svítí oči a hned se pouští do rozbalování prvního balíčku. I naši dostanou po dárku, my s Radkem sebe zatím neřešíme, hlavní jsou děti. Před půl osmou si dá Ježíšek pauzu a začne se nosit jídlo na stůl. Lukáš si připije s námi šťávou, večeře ho ale nezajímá a po chvíli míří zpět na zem, kde si naprosto fascinován hraje s novým železničním přejezdem. My se v klidu najíme, Kuba si mezitím zavřel oko v kočárku, po naší večeři se ale budí, dostane taky svůj nášup a vracíme se ke stromku. V půl deváté ale končíme, Luky musí na kutě. Na druhý den mu ještě zbyl jeden dárek a ten si na něj počká pod stromek. Neprotestuje a docela v pohodě mizí pod dekou, kde okamžitě usíná.
Kuba klasicky zůstává, hraje si se svými dárky, my s Radkem si taky dáme dárečky, před jedenáctou ale už je Kuba v postýlce a usíná a já se ještě na chvíli vracím dolů, dopít víno a v klidu trochu popovídat.
Druhý den Lukáš opět vstává kolem sedmé, chce dolů k hračkám, chvíli ho zase Radek drží nahoře, ale nedá se to, tak vstanu a mířím s ním dolů, když je obstarán, vracím se ještě nahoru, Lukáš vyburcoval babičku, aby mu složila kuličkovou kaskádu, nepodaří se, tak se toho pak chopí Radek a nějak se povede a kuličky se řítí po zatáčkách a běhají po podlaze. Lukáš nadšen. Neví co dřív, zda kaskáda, nebo železnice, případně Kubův telefonek…takže běhá od jednoho k druhému.
Dnes se naše cesty rozdělí, my na jednu hodinu jedeme ke Káče na oběd, naši ke Kopeckým. U Káči je to fajn, až na větší než malé množství uřvaných dětí, ale nějak si to pak sedne a přežijeme ve zdraví. Luky se vyblbne s klukama, nacpeme si břicha, popovídáme a večer, když jsou kluci už fakt unaveni, nasedáme do auta a jedem domů, Luky si ještě chvíli pohraje, ale už má taky dost, tak poměrně v pohodě zaleze do brlohu a usíná. Zítra ho čeká volný den a taky si bude moct všechny hračky pořádně užít.
Tak děkujeme všem zúčastněným za návštěvu, děkujeme i za pozvání na oběd a šťastné a veselé 🙂
🙂