Jelikož se snažíme každý rok vyrazit na dovolenou do jiného kouta naší zemičky, padla naše volba na Šumavu, kde jsme ještě spolu nebyli. Ubytování jsme si zajistili dopředu v pěkném penzionu U Vyhlídky. V sobotu jsme v klidu posnídali a na cestu vyrazili kolem 11 hodiny. Cesta je v poklidu, po strakonické nikam nespěcháme (což ani moc nejde s kolama na střeše). Cestou stavíme v nějaké restauraci u silnice. Je asi vyhlášená, lidí je zde dost. Hotovka, vepřové na houbách s knedlíkem, byla vynikající, takže spokojeni můžeme pokračovat v cestě.
Před půl třetí jsme na místě. Seznámení s majiteli a ubytování je bleskovka. Penzion je opravdu pěkný, náš pokoj nevyjímaje.
http://piwigo.erenza.net/picture.php?/7850/category/31
Do večeře času dost, takže jdeme omrknout okolí. Volíme cestu do kopce směr Churáňovské chalupy – jsou nádherné – a dále lesem po naučné stezce a pak po žluté zpět do Zadova. Již při odbočce do lesa začíná krápat, na žluté regulérně „chčije“ a když procházíme pod jednosedačkou, jsme oba už totálně durch. If to vychytala alespoň bundou a uzavřenou obuví, ale moje sandále a mikina… No, po návratu horká sprcha neškodila, snad věci někdy uschnou, aby se daly tento týden ještě použít 🙂
U večeře mě (a i ostatní stoly, jak jsem pozoroval) celkem překvapilo, že tu nemají točené pivo. Takže zkouším alespoň lahvového Klostrmana, je to polotmavá třináctka ze Strakonického pivovaru. Na výběr je ještě lahvové Géčko a Plzeň.
Polopenze je tu řešena klasickou snídaní ala švédský stůl a k večeři je vždy polévka + jedno hlavní jídlo + tečka na závěr. Máme tedy každý den překvápko, protože opravdu netušíme, co nám přistane na talíři 🙂
Neděle
Po snídani vymýšlíme co podnikneme, počasí žádná sláva. Nakonec vítězí pěší tůra. Než se rozkoukáme, je 11:40.Vyrážíme po zelené na kopec Přílba, tentokrát začíná krápat ještě dřív než včera, ale my jsme na to připraveni a oblékáme bundy 😛 Jdem si pohodovým tempem a hodně fotíme. Pod Přílbou odbočujeme na modrou a přes kopec Hůrka na rozcestí U Tremlů. Pokračujeme po silnici do Kvildy. Pozdní oběd si dáme v restauraci U Krále Šumavy. Následuje návštěva místního infocentra, nákup a odeslání pohledů. Pak ještě musíme vyzkoušet místní pivovar, otevřený teprve v roce 2011. Na čepu jsou 4 piva, ochutnáváme všechny 3 místní po malém. Německý weizen vynecháme.
http://piwigo.erenza.net/picture.php?/7583/category/31
Pokračujeme zpět po silnici na Horskou Kvildu se zastávkou na Jezerní slati. Z Horské Kvildy jdeme po modré na Zlatou Studnu. Voláme na penzion, že nestíháme večeři (mají ji napevno v 18h). Dále U Mezilesní slatě a Pod Churáňovským vrchem. Původní plán, dojít to po modré, bere z časových důvodů za své a odbočujeme tu na žlutou směr U Rašeliniště. Časově to nakonec dopadlo asi stejně, protože žlutá byla totálně podmáčená a šlo se šnečím tempem.
http://piwigo.erenza.net/picture.php?/7818/category/31
Na večeři přesto dorážíme pouze s hodinovým zpožděním 🙂
Pěkných cca 18km a celá trasa.
Večer se ještě jdeme projít po okolí, jestli nemají někde točené 🙂 Nalézáme alespoň Budvar v herně U Horejšů.
Pondělí
Dnes jsou v plánu kola. Počasí se umoudřilo a my vyrážíme po půl desáté. Cílem jsou prameny Vltavy. Jedeme po 1203 a pak 2123 až do Horské Kvildy, v podstatě to skoro kopíruje modrou, kterou jsme se chtěli vracet včera pěšky. Z Horské do Kvildy po silnici, rovněž kopírujeme včerejší pěší trasu v opačném směru. Z Kvildy stoupáme po modré k našemu hlavnímu cíli. Čekal jsem tedy větší kopec. No, dočkali jsme se. Stoupání na Stráž nás donutilo slézt z našich ořů a tlačit. Odměnou nám byl úchvatný několikakilometrový sjezd do Borové Lady. Tady také pácháme oběd na zahrádce Borůvky. Pokračujeme přes Svinnou Ladu do Nových Hutí, kde je další občerstvovačka v penzionu Klostermann. Dále pokračujeme na Pláně a k horní stanici Zadovské čtyřsedačky. Tady se pokocháme výhledem a chvíli posedíme. Pak již jen závěrečný sjezd k chatě a jde se na zaslouženou odměnu do místní cukrárny.
http://piwigo.erenza.net/picture.php?/7617/category/31
Úterý
Blízké okolí máme prozkoumáno, takže vyrážíme na výlet Růženkou. Pro dnešek jsme si vybrali nejvýše položené ledovcové jezero Laka. Jedeme přes Kvildu a Modravu, takže zastávka u Antýglu na řece Vydře je skoro povinná. Zdržíme se hodinku focením a pak pokračujeme přes Srní do Prášil. To je náš výchozí bod pro tůru. Vybíráme si žlutou trasu a hned z kraje nás čeká pěkné stoupání. To nepřestává ani po odbočce na červenou u Horních Ždánidel. Cestou máme výhled na Poledník, ale hlavně na hodně poničené šumavské lesy. Když jsme nastoupali nějakých 330m, dočkali jsme se konečně klesání a za chvíli jsme byli u jezera. Chvilku jsme se pokochali výhledem na hladinu a pokračujeme dál, tentokrát po modré. Cestou nás provází bublání Jezerního potoka. U hrobky rodu Abelů měníme na žlutou a pokračujeme k Vysoké lávce, kde pro dnešek naposledy „přestupujeme“ na zelenou. Ta nás dovede přes Formberg zpět do Prášil. Pěkných, ale náročných 18km máme za sebou, ještě, že jsme měli s sebou pití. Na oběd totiž nějak nedošlo 🙂 Unaveni jedeme na penzion, kde se těšíme na večeři. Před tím ale ještě máme čas na malé posilnění v naší cukrárně (mají taky točené, Plzeň 🙂 )
http://piwigo.erenza.net/picture.php?/7893/category/31
Středa
Od rána prší, takže po snídani zalézáme na pokoj. If spinká a já začínám tvořit tento článek. Až po 14h se vypravujeme hledat něco k obědu. Na Dobré chatě jsme neúspěšní, ale alespoň nám poradí Elsyn dvůr. Vaří tu dobře a tak nadlábnuti ještě obejdeme místní zvířectvo – ovce, kozy a koně a frčíme zpět na penzion. Za chvilku bude večeře 😀
Čtvrtek
Po snídani razíme na nejvzdálenější výlet. Přes Stachy, Kašperské Hory, Hartmanice, Železnou Rudu a parkujeme ve Špičáckém sedle. Mo(u)dří již vědí, cílem je Černé jezero. Z parkoviště jsou to pouhé 4km po žluté. Voda je opravdu nádherná, dojem kazí jen o dost více lidí, než na předchozích výletech. Vzdáváme i pochod na nedaleké Čertovo jezero, protože to bude asi na stejné brdo. Na parkoviště se vracíme stejnou cestou a jelikož je dost času, vyrážíme na hrad Velhartice. Mají to tu moc pěkné, část je zřícenina, ale je zde i zachovalé křídlo. Na prohlídku klasicky nejdeme 🙂 Po zkouknutí všeho, co se z venku dá, kotvíme v hradní restauraci a dáváme oběd. Stále máme čas a tak po cestě na penzion stavíme na další zřícenině Kašperk. Po cestě z parkoviště mi dochází, že jsem tu už byl. Hráli jsme tu divadlo, když jsem dělal civilku – kulisáka spolku Kašpar. Při odjezdu vidíme, jak se valí mračna. Máme to akorát, 10 minut po příjezdu na penzion je tu ceďák. Ten také ruší plánovanou večerní grilovačku od majitelů.
http://piwigo.erenza.net/picture.php?/7975/category/31
Zítra po snídani valíme dom. Dovču nám o den zkrátila svatba Žužu a Čakýna. Tak snad to bude stát za to 😉
Fotky od Íf a od Radka