V sobotu po hokejovém semifinálovém utkání našich hokejistů na MS, jsme se dohodli, že pojedeme v neděli na další výlet.
Klasická skvadra já, Radek a Kiwi. Po chvilce váhání jsme vymysleli výlet do Odolena vody, kde jsme se skoro před dvěmi lety brali. Trasa opět naplánována podle GPS, Radek ještě ráno vytiskl i nějaký mapky. Start z Holešovic, podél Vltavy do Tróji a pořád dál, výborná adrenalinová stezka plná šutrů, klacků a kořenů, naše kola, čerstvě vyzvednutá ze servisu jen plesají. U přívozu zastávka na malinovku a pak do kopečka skrz les směrem na Vodochody. Přejíždíme po mostě dálnici a pokračujeme dál přes Panenské Břežany na Odolenku. Tam si dáváme oběd a uděláme pár fotek pod naší svatebním obloukem. Pohodově se dostáváme do Neratovic, tam úplně nevíme kudy jet, ale Kiwi to nějak vykoumal, takže nakonec jedeme správně.
Brzo najíždíme na labskou cyklostezku, kterou jsme už jednou jeli – akorát opačným směrem.
Síly chvílemi docházejí, dobíjíme baterky pomocí limonád, na které čas od času zastavíme. Do Prahy zbývá asi 25 km, už na to musíme dupnout, abysme se vůbec nějak dostali domů, zítra se jde bohužel do práce. Z Brandýna na Popovice, pak polní cesta, ale naštěstí ne tak skákavá. Už jsme v Praze Satalicích, na Čerňáku se od nás odpojuje Kiwi, my si dáme ještě jednu malinovku a frčíme zase podél Rokytky domů. Nejdelší výlet, co jsme kdy udělali, padl i náš rekord z Českého ráje. Dle tachometru 86 km.
