Díky mateřské jsem se nedostala dlouhé roky na lyže. Chuděry se válely v komoře a čas plynul.

Pak mě napadlo, že si vezmu v práci jeden den volna, děti půjdou do školky a s Radkem zkusíme sjet na hory, abychom ty lyže prubly. Krom pohybu i jeden den strávený bez dětí, to zní slibně.

Radek vybral Krušné hory a poslal mi odkaz na skicentrum v Telnici. Líbilo se mi to, takže nebylo co řešit a v pondělí, poté co dal Radek děti do školky, a já se mezitím sbalila, jsme mohli vyrazit.

Cesta na hodinku a kousek, paráda. Dojeli jsme bez problémů na místo, všude tuny sněhu, super. Dvě permice na 4 hodiny, a jdeme to zkusit. Nohy neprotestují a dokonce bez pádu dojedu i k lanovce. Nahoře se kochám výhledem, vypadá to, že dneska bude fakt krásně. První cesta taková kostrbatá, s každou další se to zlepšuje. Po pár sjezdech zastávka na pivko, zase lyže, pak ještě jedna zastávka, dalších pár sjezdů a najednou je konec. Fotky máme, zážitek taky, paráda. Na jídlo se stavíme až v Praze, i když to bude spíš skoro večeře – celý den jsme bez jídla, až na jednu tatranku 😀

Když dojedeme do Prahy, necháme vše v autě a v lyžařském jdeme do hospody ke školce, dáme si jídlo, když dojím, tak vyzvednu kluky a vrátíme se ještě zpět, dostanou džusík, takže jsou spokojení a nadšení.

No dobré to bylo, fotky máme a zítra zase do práce 😀