Lyže po dvou letech

S If jsme si říkali, že letos se už konečně musíme dostat na lyže. Minulou zimu to z pochopitelných důvodů nešlo, takže natěšenost byla veliká.

Mně dokonce Ježíšek nadělil první helmu a já se nemohl dočkat, až ji vyzkouším.

Původní domluva byla taková, že vybereme příhodný víkend, vyrazíme do Týniště k rodičům If, tam necháme prcka na hlídání a lyžovačku si užijeme v nedalekém Deštném v O. horách, kam je to kousíček a navíc to tam již známe z jiné akce.

Jenže člověk míní, příroda mění a z čekání na pořádný sníh bychom asi přišli i o ten poslední.

S tím jsem se nějak nechtěl smířit a v pátek vymyslel rychloakci a sice jednodenní sobotní lyžovačku na Ještědu. Bylo mi líto, že se nemůže účastnit If, ale sehnal jsem spolupachatele Vosu a Luboše.

V sobotu v 7 ráno jsem tedy naložil Vosu s lyžemi a pokračovali jsme na Čerňák pro Luboše a jeho prkno. Na Ještědu otvírají v 8:30 a my jsme cca v 8:50 dorazili na parkoviště. Aut celkem málo, počasí vypadalo parádně, takže všichni kupujeme permice za 410 (30% sleva od O2) a hurá nahoru čtyřsedačkou LD Skalka.

Při prvním stoupání se musíme smát, pod lanovkou je hotové jaro. Zelená tráva, ptáci řvou, výhled na zasluněný Liberec za námi…

Nicméně nahoře nás čeká celkem pěkný umělý sníh, krásný výhled na Ještěd a hlavně první cesta dolů 🙂 Vybíráme si červenou pětku. Nahoře je to zatím celkem namrzlé, nicméně za pár minut jsme všichni úspěšně dole opět u LD Skalka. Fronta žádná, tak není na co čekat a frčíme zas nahoru. Vosa se chce jet podívat na druhou stranu kopce, na Pláně. Jede se tam suprovou lesní cestou po modré č.7. Tam sjíždíme červenou 6 asi pětkrát, probíhá tam také výuka prcků a je tu jen dvousedačka, takže fronty jsou delší, ale žádná tragédie. Dole u kiosku si také dáváme zasloužené pivko, mají Svijany 11° za 30 a celkem dobrý.

Z vrcholu dvousedačky přesedáváme na přibližovací kotvu G a vracíme se na druhou stranu kopce. Tentokrát míříme přes červenou 4 k druhé čtyřsedačce LD Černý vrch a párkrát si čtyřku sjedeme. Cestou nahoru omrkneme skokanské můstky i sportovní akci, konanou v místě doskočiště. Jedná se o fotbálek typu Hanspaulka a také snowvolejbal, ten se moc líbí Vose 😀

Pod lanovkou se také stavujeme na oběd, dávám boloňský těstoviny a Luboš s Vosou vrabce.

Pak zkoušíme i černou sjezdovku, ale jen jednou. Není to ono, je zmrzlá a člověk si to tak neužije. Do konce už jezdíme jen červenou 4.

Chvíli před 16h to balíme, dojíždíme 5kou k parkovišti, vracíme permice a jdeme balit. To nám zpestřuje bouračka na parkovišti auto od nás. Přednost zprava to je prevít. Jedno auto se i přes nízkou rychlost otočilo o 180°. Naštěstí to odnesly jen plechy a my vyrážíme směr Praha. Cestou máme ještě online zpravodajství mužské biatlonové štafety z olympiády v Soči, které loví Luboš na mobilu. No čekali jsme víc než 11. místo 🙂