Jako každým rokem, ač loni to nevyšlo díky Lukyho spále, jsme se vydali v době konání fesťáku Brutal Assault do Týniště. Radek ve středu bude pokračovat do Josefova a my klasicky zůstaneme v garzonce.
Od Dáši z chaty se vracíme v pátek večer, strávíme víkend v Praze, takže na nějaké balení a praní je času dost.
V pondělí 6.8. po obědě odjíždíme, opět plně naloženi, směr Týniště.
Řízení si vybojuji jí, Kuba vedle mě vepředu téměř hned po odjezdu z garáže usíná, Radek sedí za mnou a Luky čumákuje z okýnka a hledá kostely a komíny.
Cesta klasika, dáme na jeden zátah, Kuba se budí za cedulí Týniště a nějak nechápe, kde je 😀
Děda na nás čeká venku, vezmeme jen tašku s potravinami, co chceme dát do ledničky a jdeme k našim. Přivítáme se s babičkou a když si kluci dají sváču a trochu se vybalíme, vydáme se na procházku. No kam jinam, než na náměstí, přední přejezd, zadní přejezd, klasické kolečko. Děti již dopředu měly přesně naplánováno, jak všechny dny budeme trávit – ano, u železničních přejezdů.
Je ale pekelné vedro, takže to moc prima není, jsme vděčni za stín.
Večer v bytě véča, děti koupel a přesun do garzonky, my posedíme ještě a pak se jde spát, Radek si nakonec lehne na karimatku na zem, nechce se s dětmi na gauči prát o centimetry volného místa. Já klasicky spím pod oknem 🙂
7.8.
Ráno snídaně, vypakování na hřiště, pak chvíli venku, ale je fakt vedro. Musíme ovšem splnit úkol, být před 12 hodinou na náměstí u kostela – splněno, kostel hrál, děti spokojené, odškrtnuto! 😀
Oběd u našich, a místo venku jsme spíš zalezlí doma. Nicméně jsme dopoledne obhlídli písák a v podvečer sem zajdeme. Takže sbalíme plavky, kruhy, rukávky, a vyrazíme na místo, kde jsem jako dítě trávila mnoho času. Moc lidí tu není, to je fajn, voda je horká skoro, děti nadšené, Luky se opět zkouší potápět, Kuba nadšeně se plácá okolo.
Takže aspoň víme, že kdyby bylo nejhůř, že se máme kam z té výhně uklidit.
Jako vyblbnout se tady dá vcelku slušně.
Dokonce kluky zaujaly i místní mega kuželky a zkusili si zahrát.
Na večeři opět k našim. My s Radkem nazujeme brusle a jdeme zkusit projet třebechovickou cestu. Jde to vcelku dobře, dojedeme na konec, vyfotíme se a dáme se na zpáteční cestu. Samozřejmě zatmíme a pak už jedeme naslepo a doufáme, že se nepřerazíme. Když už jsme u koupálka, tak slyšíme zvonění mobilu, už je po nás sháňka 😀 No ale přežili jsme a užili si to, Radek dojde do hospody za barák pro pivo, sbalíme děti a jdeme naproti, vypakovat mládež do postele, chvíli posedět a pak se též uložit.
8.8.
Ve středu Radek odjíždí na fesťák, nakonec s ním jedu já, ať se taky po letech podívám. Takže děti zůstávají u babičky, Radek si sbalí svých pět švestek a vyrážíme. Zadní cesta přes Opočno, nádherná. Zatím se jen vezu. Příjezd do Josefova a všude divnolidi, jo pěkná atmosféra. Ale asi mi to takto stačí. Ubytko na zahradě, uvítání s majitelem, Radek první pivo, já nic 😀 a pak přijíždí Kuba s Aničkou, pozdravíme se a já pak pomalu vyrážím zpět. Cesta super, skrz Josefov se ještě pokochám.
Dětičky i babička s dědou přežili, po obědě se ale nějak nic moc nekoná, venku skoro 40. Pak se teda jdeme projít do lesa, ale je fakt vyprahlo, stín nikde, děti ale nadšený, že jdeme chvíli po kolejích, pak Lukáše něco štípne do krku, takže rychlozáchrana, asi přežije. Nicméně jdeme pomalu domů, mě napadá, že bychom se mohli ještě stavit na písáku, takže babička bere děti, já se stavuju v garzonce pro plavky a kruhy, a pak společně jdeme na písák. Děti chtějí na brouzdálko, ale Lukymu přijde studené, tak vezme víc zavděk písákovou vodou.
My si s babičkou dáme pivko, děti ládujou zeleninu, vcelku spokojenost. Pak už zase odchod, mytí, večeře, přesun do garzonky, děti hned usínají, já si posedím a pak jdu taky.
První osamělá noc v pohodě, jen v noci si všimnu, že je něco na zemi, Lukáš se sesunul i s dekou, vůbec mu to neva, i tak ho ale přesunu a spí se dál.
10.8.
Dneska jdeme opět do města, mrkneme do obchodu na bačkory pro Kubu, nakonec ale dostanou oba kluci nové, tak super, do školky máme splněno. Po obědě máme v plánu výlet do Častolovic. Autem se svezeme na nádraží, necháme ho tam a pak vláčkem pěkně do Častolek. Máme přímý spoj až na zastávku, což je super. Luky si hned vzpomíná, Kuba ne, ten tu byl jen jednou a jako mimino, takže pro něj je to nové. Kluci nadšení z prasete, z daňků, líbí se jim i kytičky na louce…ale to nejlepší samozřejmě přijde při vstupu do minizoo. Babička kupuje k lístkům i dva pytlíky krmení, takže to je hned radosti. Není tu tolik lidí, u každého zvířete se dá strávit spousta času a ty mrchy jsou pěkně namlsaný, div by plot nestrhly, jen aby dostaly něco do huby.
Luky si z nich pak dělá prču a vyloženě si s nima hraje a škodí 😀
No víc na fotkách, to nemá ani smysl komentovat.
Postupem času jsme se končeně dostali ke konci zoo 😀 A trvalo to 😀
Po opuštění zoo koutku se projdeme k zámku, kluci nadšení, že jsou tam hodiny, tak pár fotek, já zjišťuji, v kolik nám to jede, vida, za 20 minut, to je super. Takže malé zdržení na hřišti a jdeme zase na zastávku, kluci blbnou, dokud vlak nepřijede, nastupujeme a vezeme se zase do Týniště. Kluci komentují vše, co cestou vidí. Autem domů a konečně zasloužené pivo 😀
Večeře, sprcha, přesun, spát 😀
11.8.
Další den zjistíme při návštěvě náměstí, že se koná hasičský den – oslava vzniku týnišťské hasičské zbrojnice. Vida, to se dětem bude líbit. Nicméně musíme ještě zvládnout jeden kostel a pak teprv vymyslet, jak to odpoledne uděláme.
Nakonec plán po obědě je takový, že když akce má být do pěti, půjdeme tak ve tři, to bude ideální. Ve tři sice dojdeme, ale právě show končí, asi málo lidí, takže se dál nepokračuje, děti si aspoň pohledem vychutnají hasicí pěnu, pár fotek s autama a pak jdeme dál, zkusíme se podívat k Orlici, když už tady jsme blízko.
U Orlice super, děti hned svlíkají oblečení, plavky nemám, tak zůstávají v trenkách, loví rybičky, hází kamínky, příjemná změna.
Dokonce může i sledovat místní vodáky, při koníčkování jezu. Luky pak nadšeně na projíždějící lodě vyřvává Ahoooj ! 😀
Na zpáteční cestě si kluci vyzkouší moji oblíbenou dětskou kratochvíli, no moc jim to ale nejde 😀
A pak uhneme jinudy a zjevíme se u Roubenky, kde děti osídlí hřiště a my s babičkou stůl a dáme si pivo. To vůbec nebyl blbej nápad jít tudy. 🙂
Pak už ale domů a začíná rutina – jídlo, koupel, přesun, spaní.
12.8.
A máme tu neděli, tatínek se vrací z fesťáku. Opět si udělám výlet, děti po snídani nechávám našim a vydávám se na cestu. Paráda, provoz skoro nula. V Josefově trochu zácpička, všude černý lidi, ale od pohledu už dost unaveni, proti středě, haha 😀
Zajíždím na zahradu, Radek sbalen, loučíme se a frčíme zpět. Shledání tatínka s dětičkama, oběd a pak zase procházka, zase zadní přejezd, námko, pak zadní cesta k Roubence, pivo…ale tentokrát nechutná, je teplé. Kluci ale dostali nové tabulky, tak víc, než na hřišti, se zabavili s námi u stolu. 🙂
Procházka domů, a ono to vcelku dneska i stačí.
13.8.
Dopoledne se děti i Radek balí a po obědě přejíždějí na další štaci – na chatu do Krkonoš. Já zůstávám a konečně si hodlám odpočinout. Všichni v pořádku dorazí na místo určení a mně začíná dovolená 😀
Fotky 🙂