Mikulov 2012

Stejně jako loni jsme si k svátku sv.Václava přibrali 2 dny dovolené a protáhli si poslední zářijový víkend. Vyhrál opět Mikulov a vypadá to na počínající tradici, tak uvidíme jestli nám vydrží.

Jedeme opět s Helí a Jirkou, samozřejmě každý po své ose. Holky tentokrát nechávají kola v Praze, ale my s Jirkou si je berem. Nechápu, jak jsem do Růženky mohl tenkrát narvat 2 kola a to pouze se sundanými předními koly. Ze svého tentokrát sundávám i zadní a sedlo a mám to tak tak 🙂 Alespoň nám to trochu lépe pojede, přeci jen loni s dvěma koly na zahrádce a taková štreka…

Cesta celkem v poklidu, na místě jsme zase první, protože druhá posádka si dala zastávku v Brně. Letos byla již loňská noclehárna U Zajíce obsazena, takže máme rezervé v penzionu Bárta.

{wp-gallery-remote: gallery=0; rootalbum=23137; imagefilter=include:23155,23161,23170;}

Ubytování je rychlovka, s pokojem jsme spokojeni a vyrážíme tradičně na Kozí hrádek. Všude je nějak mrtvo a dokonce i loňské sklípky jsou zavřené. Přisuzujeme to tomu, že loni byla středa právě 28.9.

{wp-gallery-remote: gallery=0; rootalbum=23137; imagefilter=include:23179,23197;}

Přes Latitude, šmírovací program polohy – ten si každoročně s Helí na tento výlet zapínáme, zjišťujeme, že se ostatní již blíží a vydáváme se je k penzionu uvítat.

Od majitele se dozvídáme, že burčák letos ještě není, ale telefonicky nám jej zajišťuje v hotelu Galant. Tam také strávíme první večer na opravdu nádherné zahrádce s fajn obsluhou a výhledem na Svatý kopeček.

{wp-gallery-remote: gallery=0; rootalbum=23137; imagefilter=include:23200,23203,23206;}

Ve čtvrtek vstáváme do pošmourného dne, na kolo to dnes opravdu nevypadá. Zároveň zjišťujeme, že se v Mikulově nachází ještě jeden známý pár, Fikus s Páťou a domlouváme se, že se potkáme večer ve sklípku.

Nakonec vyrážíme autem do Pavlova a pak pěšky na Dívčí hrady. Já jsem tu poprvé, ale ostatní tu již byli v r.2010. Opravdu pěkné výhledy na Pavlov, Pálavu a Novomlýnské nádrže.

{wp-gallery-remote: gallery=0; rootalbum=22771; imagefilter=include:22798,22814,22783,22837;}

Hladoví se pak přesouváme do Rybářské bašty ve Strachotíně. Tady si dávám poprvé v životě sumce. Drahej, ale dobrej 🙂

{wp-gallery-remote: gallery=0; rootalbum=22771; imagefilter=include:22843,22840;}

Poté se přesouváme do vyhlášené kavárny Fara v Klentnici, kde zakončíme putování sladkou tečkou. Opravdu to tam mají nádherně udělané.

{wp-gallery-remote: gallery=0; rootalbum=22771; imagefilter=include:22846,22849,22862;}

Večer máme slíbený stůl ve sklípku přímo pod penzionem, kde se nakonec slézáme všechny 3 páry. Posezení ještě předchází výklad historie přímo od majitele, pana Žižky. Pár litránků rulandy šedé padlo a hurá na kutě, ještě že to máme tak blízko 🙂

{wp-gallery-remote: gallery=0; rootalbum=23137; imagefilter=include:23284,23287;}

Na pátek máme domluvená kola i s Fikusem a Páťou. Vyrážíme tedy nakonec ve čtyřech směrem na Valtice a Lednici. Mně zas docházela baterka, takže jen kousek:

Fikusovi to ale vydrželo, takže celou trasu můžete vidět na jeho profilu.

{wp-gallery-remote: gallery=0; rootalbum=23137; imagefilter=include:23302,23335,23341,23386;}

Výlet super, počasí super a burčák taky 🙂 A holky ? Ty se prý také nenudily 🙂

Večer zkoušíme na večeři něco, kde jsme ještě nebyli. Bohužel jsme měli špatnou ruku a narazili na restauraci, kde cena rozhodně neodpovídá kvalitě. Důrazně nedoporučujeme !!!

Večer jsme, celkem unaveni, tedy zakončili opět v hotelu Galant. Tentokrát uvnitř a s poněkud váznoucí obsluhou, ale budiž jim odpuštěno, vzhledem k rapidnímu nájezdu turistů  v tento sváteční den.

V sobotu jsme si udělali opět autovýlet s Helí a Jirkou. Přes Milovice a Zaječí se dostáváme do Velkých Pavlovic. Odtud již pěšky na rozhlednu Slunečná. Příjemná procházka mezi vinicemi, dobrý burčák pod rozhlednou a pěkný výhled ze shora. Do Pavlovic se vracíme opět mezi vinicemi, ale jinou cestou a jdeme ještě zkouknout ulici barevných novostaveb, která z dálky celkem dominuje. Prý se jim říká Opilé sklepy.

{wp-gallery-remote: gallery=0; rootalbum=22771; imagefilter=include:22924,22942,22966,23017,23035,23047;}

Na doporučení babky burčákovnice z podrozhledny přejíždíme na oběd do hotelu Kraví hora v Bořeticích a to opravdu nelitujeme. Já měl vynikající svíčkovou a to prostředí… vůbec se nedivím, že tam mají označení wellness 🙂

{wp-gallery-remote: gallery=0; rootalbum=22771; imagefilter=include:23092,23095;}

Když už jsme tu, tak vylezeme ještě 1km do kopce na další rozhlednu, kupodivu s názvem Kraví hora. Výhled opět fajn, jen se to nahoře nepříjemně kinklá 🙂 V Bořeticích si pak ještě projdeme uličku, kde je to sklípek na sklípku a samozřejmě i něco ochutnáme.

{wp-gallery-remote: gallery=0; rootalbum=22771; imagefilter=include:23056,23071,23080;}

{wp-gallery-remote: gallery=0; rootalbum=23137; imagefilter=include:23545,23548,23569;}

Na zpáteční cestě opět zastávka na Faře v Klentnici, ale tentokrát, ku zklamání děvčat, již nejsou žádné dortíky.

Večer jsme dohodnuti, že oslavíme Helí narozky. Tam, kde jsme je slavili loni, nás vypekli s místem, což se nakonec ukázalo jako fajn, protože tam bylo neskutečně zahuleno. Vzali jsme tedy za vděk flekem u malého stolu, který pro nás podrželi Fikus s Páťou v  resturaci U Obřího soudku na náměstí. Fajn večer a dárečky snad potěšily. S vínem jsme to už moc nepřeháněli, protože v neděli nás čekalo vyklizení penzionu do 10h.

{wp-gallery-remote: gallery=0; rootalbum=23137; imagefilter=include:23572,23575,23587;}

V neděli tedy úklid a vyklizení pokoje. Mě čekal další boj s kolem do auta + složení zahrádky a stojanů, které se nakonec ani nevyužily. Věci necháváme v autě, klíče odevzdáváme a sami vyrážíme na Svatý Kopeček. Tam se kocháme výhledy stejně jako loni, skvělé místo (a to se mi tam letos nechtělo škrábat, ještě, že mě If ukecala).

{wp-gallery-remote: gallery=0; rootalbum=22771; imagefilter=include:23099,23104,23108,23119;}

Pak už poslední oběd s Helí a Jirkou, tentokrát v Irské hospodě O’Hara. Jídlo zase jednou v pořádku 🙂

Rozlučka s nákupem ve sklípku v Dolních Věstonicích a pak už hurá do kolony na D2 u Brna. Děsná cesta, ale jsme v pořádku doma, uff.

 

A ještě fotky, opět klasicky od Radka i If 🙂